|
|
Změny v krajině v povodí vodárenských nádrží Švihov a Vír I
Červeňanská, Karolína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu krajinných změn pomocí indexu změny a indexu vývoje v povodí našich dvou klíčových vodárenských nádrží Švihov a Vír I za využití dat CORINE Land Cover a LUCC Czechia od doby jejich vzniku po současnost, a to zejména se zaměřením na vývoj krajiny v jednotlivých ochranných pásmech. Teoretická část práce je zaměřena na vodní nádrže, legislativní ukotvení ochrany vod a na vzájemné působení vodárenských nádrží, krajiny a člověka. Dále se práce se věnuje pojmu krajina a zejména vývoji krajiny a obyvatelstva na našem území od poloviny 19. století po současnost. Dále je popsán význam obou vodárenských nádrží včetně jejich fyzickogeografických charakteristik a historie vymezení ochranných pásem v jejich povodí. V praktické části jsou blíže upřesněny sledované časové horizonty, vybrané územní jednotky a jejich vymezení v rámci ochranných pásem. V kapitole Výsledky jsou popsány sledované změny v krajinném pokryvu, ve využití krajiny a změny v počtu obyvatelstva, a to jak na území celého povodí, tak blíže pro jednotlivá ochranná pásma ve všech sledovaných obdobích. Intenzita těchto změn v zájmových povodích je graficky znázorněna v mapových výstupech, které jsou přílohou této diplomové práce. Z výsledků vyplynulo, že v povodí vodní nádrže Švihov a VN Vír I byly...
|
|
|
Změny krajinného krytu na území Národního parku Podyjí
PĚNKA, Tomáš
V této diplomové práci jsem studoval využití území a změny krajinného pokryvu na území Národního parku Podyjí v období téměř osmdesáti let. Základní údaje byly získány z černobílých leteckých snímků z let 1952, 1974 a 1989 dále doplněny vektorovými vrstvami z let 1938 a 2014. Hlavními trendy ve sledovaném území bylo podstatné navýšení lesních ploch, snížení trvalých travních porostů a ploch využívaných k zemědělství. Analýza s využitím krajinných metrik ukázala, že rozloha lesu zapojeného vzrostla mezi lety 1952, 1974 a 1989 ze 66% na 75%, a rozloha otevřených lesů se za toto období snížila o 3% (z 10% na 7%). Získané výsledky také naznačily postupnou homogenizaci krajiny jako následek změny hospodaření v lesích. Tento trend může ohrozit zejména vzácné druhy organismů vázané na stanoviště otevřených lesů.
|
|
|
Změny krajiny vlivem suburbanizace - příklad jihovýchodního zázemí Prahy
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn struktury krajiny a ekosystémových funkcí v modelovém území v zázemí Prahy s důrazem na proces suburbanizace. Zkoumá množství, velikost a typ změn krajiny způsobených procesem suburbanizace a jejich vliv na krajinnou strukturu i funkci. Změny krajinné struktury jsou hodnoceny s využitím dálkového průzkumu Země a počítačového software ArcGIS, ekosystémové funkce a služby pomocí modifikované hesenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ekologické koreláty predikovaných posunů klimatických areálů českých ptáků
Koschová, Michaela ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Je známo velké množství studií zabývajících se geografickými areály a jejich budoucí projekcí v souvislosti s klimatickými změnami. Jen několik málo z nich se ale blíže zabývá charakteristikami druhů, které by mohly korelovat s předpovídaným posunem jejich evropských areálů. Objasnění těchto vztahů je přitom velmi významné z hlediska formulace efektivních ochranářských strategií. Ve své práci jsem na základě map z Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě spočítala předpokládaný posun klimatických areálu u českých ptáků a testovala vztahy mezi predikovaným posunem a ekologickými vlastnostmi vybraných druhů. Souvislost s tímto posunem vykazoval typ rozšíření v Evropě a typ habitatu. V případě Evropského rozšíření je největší posun předpokládán u druhů s centrálním typem rozšíření, menší pak u druhů se severním a jižním typem rozšíření a nejmenší u druhů široce rozšířených. Z hlediska typu habitatu byl největší posun vypočítán pro lesní druhy a nejmenší pro druhy městské. Naše zjištění ohledně evropského rozšíření jsou celkem předpokládané, zato výsledky týkající se habitatu mohou být vysvětleny nižší citlivostí městských druhů na klimatické změny. Naopak druhy lesních habitatů jsou zřejmě více ovlivněny právě změnou klimatu. Z hlediska legislativní ochrany posunou překvapivě druhy...
|
|
|
Zaniklá sídla v povodí Zdíkovského potoka jako součást paměti krajiny českého pohraničí
Andrš, Vojtěch ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Riezner, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem paměti krajiny, zejména historickými krajinnými strukturami vyskytujícími se v krajině pohraničí v době poválečného odsunu obyvatelstva. Ty jsou hmotnou připomínkou minulosti, bývalého osídlení a využití krajiny a stále v některých případech mohou plnit ekologickou funkci, mít estetickou, vzdělávací či historickou hodnotu anebo hodnotu symbolu krajiny. Cílem práce je nalezení, dokumentace, zhodnocení, výzkum stavu a diskuse významu a využití historických krajinných struktur z tohoto období. V rešeršní části se práce věnuje problematice proměn krajiny, její paměti a historických krajinných struktur v kontextu poválečného odsunu obyvatelstva z pohraničí. V praktické části autor zaznamenává výskyt krajinných struktur v době odsunu pomocí historických leteckých snímků a jejich aktuální stav za využití aktuálního ortofota, digitálního modelu reliéfu 5G a terénního průzkumu s využitím programu QField. Historické krajinné struktury kategorizuje na základě kritérií zachovalosti a využití a vybírá ty nejvýznačnější. Význam prvků zaniklé krajiny obecně a význam a využití nejzachovalejších je konzultován se starosty příslušných obcí za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Praktická část je uskutečňována v horním povodí Zdíkovského potoka (přítok Malše) v podhůří Šumavy, které slouží...
|
|
|
Změny krajinné struktury a rozptýlené zeleně krajiny Jistebnicka
Štěpán, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Krajina je po staletí intenzivně ovlivňována lidskou činností a dopady těchto zásahů rostou se stále většími nároky moderní společnosti. Procesy vedoucí k homogenizaci či naopak její fragmentaci jsou předmětem studia mnoha prací, které pomáhají pochopit fungování krajiny jako celku a jsou důležitou součástí příprav územního plánování na lokální úrovni. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a krajinné (mikro)struktury se zaměřením na rozptýlenou zeleň a jejich zmapováním v katastrálním území obce Cunkov v Jistebnické vrchovině za posledních 180 let. Prostřednictvím historických podkladů ve třech sledovaných obdobích z let 1840, 1953 a 2019 lze pomocí GIS tyto změny analyzovat. Mikrostruktura krajiny má významnou roli v dynamice krajiny a její ekologické stabilitě.
|
|
|
Minulost a současnost krajiny bývalé rybniční soustavy Opatovického kanálu
Leglerová, Anna ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavelková, Renata (oponent)
Tato práce se věnuje dynamice vývoje krajiny rybniční soustavy v části východočeského Polabí, která je odvodňována Opatovickým kanálem. V teoretické části je uveden vznik, vývoj a současný stav rybniční krajiny. V praktické části jsou rybníky zmapovány, a to pro pět časových intervalů rovnoměrně pokrývajících období mezi 18. stoletím a současností. Z archivních pramenů byly získány informace i pro 16. a 17. století, nicméně z důvodu velké nepřesnosti a absence dostatečného množství pramenů nebylo z tohoto období možné získat rozlohy rybníků. Dále je analyzován vývoj velikosti a počtu rybníků a také využití ploch, na kterých se dříve nacházely. Na základě získaných informací je diskutováno možné využití poznatků o vývoji rybníků v krajinném plánování a jejich případná obnova. Klíčová slova: rybniční soustavy, krajinný pokryv, využití půdy, změny v krajině, Polabí, povodí Opatovického kanálu
|
|
|
Příspěvek k hodnocení změn lesní krajiny východoslovenského Vihorlatu v uplynulých 50 letech
Lacina, Jan ; Halas, Petr ; Koutecký, T. ; Šebesta, J. ; Veska, J.
V letech 1968 – 1970 byl v západní polovině karpatského sopečného pohoří Vihorlat na Východním Slovensku prováděn typologický průzkum lesů a jejich diferenciace do jednotek přírodní potenciální vegetace ve smyslu geobiocenologické školy prof. A. Zlatníka. Během typologického průzkumu bylo založeno 155 geobiocenologických ploch, na kterých byla podrobně popsána fytocenóza a na většině ploch i půdní poměry. V letech 2013 – 2015, tedy po 45-47 letech byla většina těchto ploch obnovena a znovu popsána. Na základě fytoindikace současnými fytocenózami je zřejmé, že změny stanovišť za uplynulých téměř 50 let nejsou tak významné, aby vyvolaly změnu potenciální lesní vegetace. Velkým kladem lesního hospodaření na Vihorlatě je, zde plně využívána přirozená obnova listnatých dřevin, zejména buku. Na opuštěných pastvinách při úpatí pohoří však dochází k nepříznivé sukcesi a k ochuzení biodiverzity.
|
|
|
Vliv krajinného pokryvu a jeho změn na rozšíření a druhové složení dravců v České republice
Černá, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Vliv krajinného pokryvu a jeho změn na rozšíření a druhové složení dravců v ČR Abstrakt Existuje nesčetné množství studií zabývajících se zkoumáním diverzity a rozšířením ptáků v závislosti na mnoha faktorech. Žádná z těchto prací však není zaměřena pouze na jeden konkrétní řád ptáků, a proto jsem se rozhodla pro tento výzkum. Zásadní pojem v této práci představuje krajinný pokryv a především jeho změny, k nimž neustále dochází a které větší či menší měrou ovlivňují druhy, které se v krajině vyskytují. V úvodní části je nastíněno, jak tyto změny probíhaly na našem území v období 1970 - 2000 a jaký měly vliv na rozšíření a diverzitu ptáků. Celá tato studie je založena na historických i aktuálních datech o krajinném pokryvu a rozšíření a druhovém složení dravců za zmiňované období. Za hlavní cíl této práce bylo vytyčeno zhodnocení závislosti diverzity, druhového složení a rozšíření dravců v ČR na krajinném pokryvu a rovněž zhodnocení vlivu změn krajinného pokryvu na změnu diverzity, druhového složení a rozšíření dravců. Závislost mezi diverzitou dravců a diverzitou krajinného pokryvu byla prokázána.
|
|
|
Změny krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách od poloviny 19. století
Hájek, Filip ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách Brdy a Hradiště. Konkrétně se v těchto územích zaměřuje na změny ve využití ploch od poloviny 19. století do současnosti. Jejím hlavním cílem je vypátrat, zda a případně do jaké míry vojenský újezd ovlivňuje změny ve využití ploch jejich charakter a intenzitu ve svém zázemí. První část práce je věnována obecným východiskům spojeným s klíčovými okruhy/pojmy, s nimiž je dále pracováno (krajina, polarizace prostoru a vojenské újezdy). Jejím metodickým základem je rešerše a diskuse literatury a zdrojů. Ve druhé části je pozornost soustředěna na vymezení a charakteristiku obou zájmových území. Třetí část práce vychází z poznatků předchozích dvou a zabývá se samotným výzkumem změn ve využití ploch v zájmových územích. Výzkum kvantitativního charakteru je založen na využití statistických údajů databáze LUCC Czechia, které byly dále statisticky zpracovávány a hodnoceny. V závěru práce je na základě výsledků třetí části diskutován možný vliv vojenského újezdu na změny ve využití ploch v zázemí. Klíčová slova: krajina změny krajiny využití ploch polarizace prostoru periferie marginalita vojenský újezd
|
host ::
RSS.